MS 2016 Le Rheu

Družstvo Za Zruč veselejší (Leoš Fiala, Zdeněk Sečka, Radim Freisler, Leoš Fiala ml.) se ve dnech 20. – 21. 8. 2016 zúčastnilo Mistrovství světa ve hře mölkky ve francouzském Le Rheu, nedaleko od Rennes. Po překvapivě hladké patnáctihodinové 1500 km dlouhé cestě autem, zpestřené návštěvou závodního okruhu v Le Mans, se nejprve bojovalo na diplomatickém poli. Ustanovujicí kongres nové mezinárodní organizace I.M.A. nejenom volil svoje nové vedení (prezident Fabian Schomann – Francie, sekretář Oliver Lindenmayr – Německo, členka Suvi Soini – Finsko) a schvaloval stanovy, ale zejména rozhodoval o pořadatelství mezinárodních akcí v příští sezóně. Zatímco Mistrovství Evropy bude 14. – 15. 7. ve Francii, na pořádání MS 2017 byli kandidáti dva – finské Lahti a český Rakovník. V tajném hlasování, přes veškerou iniciativu zejména finské zástupkyně Soni Soivi, skončilo první kolo, ve kterém dvěma hlasy hlasovaly pouze Finsko, Francie, ČR, Estonsko, Japonsko a Německo, překvapivou remízou 6:6. Druhé kolo, do kterého byli přizváni jedním hlasem i zástupci Kanady, Turecka, Rakouska, Velké Británie, Turecka a Belgie skončilo pro mnohé velkým překvapením – výhrou České republiky 10-8. To znamená, že Mistrovství světa v roce 2017 se uskuteční 19. – 20. srpna v České republice – na přihlášce je uveden Rakovník. Zatímco finská delegace byla evidentně rozčarována, naši zástupci přijímali gratulace od všech zemí, včetně staronově zvoleného ambasadora hry mölkky pana Pekky Kotiaha. Přidělení pořadatelství MS Českému svazu mölkky je sice velký úspěch, ale zároveň jde velmi zavazující situaci. Jak bylo později vidět na organizaci MS v Le Rheu, na akci se podíleli desítky, spíše stovky organizátorů, dobrovolníků, rozhodčích a mistrovstvím doslova žilo celé městečko. 

Samotný turnaj zahájilo naše družstvo v sobotu v 10:30 čtyřčlennou skupinou. V konkurenci tří průměrných francouzských týmů se naši hráči, ne příliš sžití s „finským“ systémem, někdy zcela zbytečně hnali za uzavřením hry a v konečném účtování přišli o postup posledním hodem soupeřů. Absolutně zbytečné až třetí nepostupové místo o jeden malý bod rozladila tým natolik, že jen těžko hledal motivaci v soutěži Consolation, kde se dokonce v jedné hře „vynuloval“ a k zázračnému postupu do druhého kola mu pomohlo až úplně zbytečné vynulování jednoho ze soupeřů v závěrečné hře.

Před odjezdem tým avizoval útok na přední pozice v Nation Trophy, kde každou zemi zastupoval jeden tým. Po trochu organizačních zmatcích se turnaj za účasti 14 týmů (Turecko se nedostavilo) po pěkném slavnostním oficiálním zahájení s hymnami všech zemí nakonec konal. Systém turnaje byl složitý a poněkud nespravedlivý. Náš tým narazil v prvním kole na favorizovanou Francii. Po dobrém výkonu, před zraky více než 300 diváků na centrálním hřišti, favoritům podlehl 43:50 a 49:50. Na další dva zápasy našemu týmu chaotický los „nelos“ přidělil Gruzii. Po úvodní remíze 1:1 naši hráči druhý zápas vyhráli 2:1, což v konečném účtování znamenalo pěkné sedmé místo, ale určitě mohlo být lépe. V turnaji nakonec zvítězilo Finsko, když domácí Francie ve finále neproměnila 3 mečboly. Konečná desítka měla tedy podobu 1. Finsko, 2. Francie, 3. Španělsko, 4. Benin, 5. Belgie, 6. Německo, 7. ČR, 8. Gruzie, 9. Švédsko, 10. Rakousko. Na tento turnaj by nová IMA měla klást větší důraz, včetně lepší organizace, systému a zejména důrazu na oblečení hráčů. Zatímco některé účastněné země (včetně českého týmu) startovaly v národních barvách, některý týmy vypadaly jako zvláštní škola na výletě do Brd. To samotné propagaci hry a tohoto turnaje rozhodně neprospívá.

V nedělním druhém kole Consolation startovalo 138 družstev ve 46 tříčlenných skupinách. Do další fáze ale postupovalo pouze 32 nejlepších. I zde by to chtělo zcela určitě turnaj lépe připravit, vždyť teoreticky nemusela na postup stačit ani dvě zavření ze tří. Naše nekoncentrované a málo motivované družstvo ale se více než na hřišti (kde už samozřejmě nebylo po avizovaných rozhodčích ani vidu ani slechu) už vidělo na cestě domů a po mnoha nepřesnostech skončilo po nesmyslném „přehození se“ v první hře až třetí s pouhými 93 body.

Účast na MS byla pro naše družstvo silným zážitkem, když výsledky a výkony (snad kromě zápasu s domácím výběrem Francie) poněkud zůstaly za očekáváním.  V každém rohu stadionu nechyběli ani vojáci se samopaly a kulomety – i to je bohužel součástí dnešní doby. Pořadatelé připravili MS poctivě, žil jím celý region, bylo i hodně diváků, kteří dokonce platili vstupné. Samotná organizace však v některých chvílích pokulhávala, systém turnaje nebyl vypracován optimálně. To je výzva pro ČSM, aby MS v příštím roce dotáhl organizaci MS k dokonalosti. Laťka je nastavena vysoko, ale „skočit“ nebo alespoň těsně „podlézt“ se rozhodně dá. Musíme se na tom ale podílet VŠICHNI MÖLKKAŘI a ještě asi budeme muset vzít někoho navíc   Signálů, že se k nám těší a chystá hodně týmů, jsme ve Francii zaznamenali víc než dost

Leoš Fiala